Dobrá rada
Určitě to všichni znáte, pamatujete z dětství na ty nádherné rady našich rodičů a prarodičů. A tak pod heslem: „Nikdy si dobré rady nenechávejte pro sebe, ale ihned je dávejte dál, dál,“ se ta moudra předávala z pokolení na pokolení.
V době karantény, jsem si vzpomněla na radu mé maminky, která pokaždé, když mne vyslala na nákup, při návratu řekla: „Běž si umýt ruce, peníze jsou špinavé!“
Měla jsem tetu, ostatně asi jako většina z nás, ale moje teta uměla úžasné, velké, voňavé buchty! Takové ty buchty z Káji Maříka. A když jsme k ní jeli na návštěvu, tak mne maminka vždy instruovala a dávala rady jak se mám u tety chovat a hlavně, hlavně „nevrhat se hned na buchty, ale počkat až mi to teta 3x nabídne!“ a ještě dodala: „Musíš se tam chovat slušně!“ A to pro mě, čítajíc sotva 4 rok života, byla už úplná past. Celou dobu jsem žila v domnění, že jsme slušná rodina, ale před návštěvou tety mě maminka touto radou vždy zviklala a uvedla do velkých myšlenkových rozpaků.
Před návštěvou tety jsem od božího rána nic nejedla, aby se mi buchty měly kam vejít. A tak pracně počítat prsty až vyjde řada i na třetí prst, byla někdy muka. Teta mě přivítala vždy slovy: „Bože holka, ty jsi hubená!! Jedla jsi něco?“ Moje odpověď byla jasná: „NE !“ A abych napověděla tetě, tak jsem jí před oči strkala ty svoje tři prsty, aby rychle odříkala: „Vezmi si, vezmi si, vezmi si,“ a já si konečně mohl vzít tu vysněnou buchtu. Popisovat duševní stav mých rodičů při těchto scénkách, kterým předcházely jejich dobré rady, to by bylo zase jiné povídání.
Pojďme se nyní podívat na pár rad, se kterými jsme se všichni určitě již někdy setkali. Jsem přesvědčena, že k těm neznámějším a nejvšeobecnějším radám určitě patří:
Když nejde o život, nejde o nic. Moje maminka slovíčko NIC nahrazovala trochu peprnějším slůvkem…🙂
Chválit, chválit, chválit. Toto radím všem ženám, které přicházejí k nám na terapie a hlavní téma je manželství. Že se má muž chválit, chválit a zase chválit, říkával ve svých poradnách pan Dr. Plzák a naopak pak mužům radil: Zapírat, zapírat, zapírat.
Ale ještě k té chvále, která je v našem životě velmi důležitá!
Chvála potěší, pohladí na duši.
S kritikou zacházej obezřetně.
Nezapomeň, že i kritika se dá sdělit s láskou a srdcem otevřeným.
Další rady, které se předávají z generace na generaci a je tak důležité mít je na paměti…
O všechno popros a za všechno poděkuj. Na tuto radu jsme v posledním čase tak tak nějak pozapomněli a vše, co nám život dával, co nám život dával, jsme brali jako absolutní samozřejmost.
O lásku se musí pečovat. Láska nám, ostatně tak jako nic ostatního, nikdy nespadne sama do klína. Na lásku si musíme udělat čas a je li třeba, musíme sebrat odvahu o ní bojovat.
Pro lásku máme spoustu dobrý rad, vzpomínáte si např. na:
Miluj a budeš milován, přej a bude ti přáno.
Dávej lásku i sám sobě. A na to bychom neměli nikdy zapomínat! Dávat lásku druhým, svým nejbližším, svým dětem je nezbytné, ale stejně důležité a možná i o trochu více je důležité umět dávat lásku právě sám sobě!!
A tímto bych se s vámi pro dnešek rozloučila. …Ale přeci jenom malý dodatek Seneca Ml. říkával: „Nemocné štěstí dává zdravé rady.“
Jaroslava Hudečková
Studio H
